Instagram
Je to destilát organického původu s chutí jalovce. Aby byl klasifikovaný jako gin, musí být chuť jalovce převažující, a obsah alkoholu minimálně 37,5 %. Zbylé ingredience jsou ale na tvořivosti každého výrobce. Jestli chuť jalovce opravdu převažuje je občas diskutabilní a obtížně prokazatelné.
Gin tedy vzniká z lihu. Ten bývá nejčastěji obilný, vinný nebo rýžový. Ingredience se v něm buď macerují, nebo se v destilačním kotli zavěsí do košíku (nebo oboje). Při tom se uvolňují esence a oleje, které tvoří chuť a vůni ginu. Po maceraci, která může trvat různě dlouho (nejčastěji v řádu dní), přichází celý proces destilace. Nejprve vznikají páry, které se následně ochladí, a pak zkapalní. Výsledkem je gin většinou o síle kolem 80 % alkoholu, takže je potřeba ho zředit destilovanou vodou na požadovnou lihovitost, aby se mohl hned stočit do lahve. To je nejobvyklejší způsob výroby ginu, ale jinak jich je více a rozlišují se podle technologie výroby.
Za kolébku ginu se obecně považuje Holandsko, ačkoliv první dochované zmínky o pokusech mísení vína s jalovcem v zápiscích mnichů a léčitelů se datují ještě stovky let před naším letopočtem. blahodárné účinky jalovce na játra a ledviny jsou však známé mnoho let. V 15.století se v oblasti Holandska i Belgie běžně vyráběly nejrůznější typy destilátů s přísadami jalovce. Za objevitele ginu je ale považován holandský profesor a lékárník Dr. Sylvius. Pravdou ovšem je, že genever, který svým vzhledem i chutí připomíná spíše whisky, byl dostupný už před jeho narozením.
Počátek éry ginu lze přiřadit k nástupu Viléma III. Oranžského – Holanďana a milovníka ginu, který okamžitě zakázal dovoz francouzského zboží včetně brandy, a všem udělil právo destilovat obilnou pálenku. Tím začala ginová mánie. Po divokém vývoji v 17. a 18. století přišel v roce 1831 nový vynález destilační kolona, a tím zrod nového typu ginu znamého jako London Dry. V dnešní době je naprostá většina ginů destilována právě pomocí kontinuální destilace. Na základě způsobu výroby lze giny rozdělit do několika kategorií.
Dřív se gin dělil do různých, poměrně jasně definovaných kategorií typu London Dry, Distilled, Old Tom a podobně (s tímto zažitým dělením se můžete často setkat i teď). S nástupem popularity ginu a raketovým růstem destilérek přibyly zcela nové přístupy k tvorbě ginu, které vyústily v nejrůznější variace mnohdy těžko zařaditelných ginů, a jelikož kategorizace není až tak zásadní, dělí se giny nově na dvě základní kategoie – London Dry gin a Contemporary gin. To by se dalo volně přeložit jako London Dry gin a ty ostatní. ty se vztahují zejména k typu výroby ginu, kde London Dry má jistá specifika, která musí splnit.
Z pohledu dalších specifikací giny dělíme na kategorie jako Old Tom nebo Navy Strength, dále jim lze přiřadit nálepku na Barrel Aged nebo Barrel Rested, podle barev například pink gin nebo violet gin. Nové kategorie vznikají každou chvíli a je těžké si mezi nimi udržet přehled. Zde je výčet těch základních.
London Dry
Nejrozšířenější a nejpopulárnější druh ginu. Vzniká nejčastěji z obilného lihu, výjimkou ale nejsou ani další druhy jako rýžový nebo vinný líh. Základ však musí být vždy z organického původu. Po destilaci následuje pouze ředění vodou, žádné další úpravy nejsou povolené.
Contemporary
Jde o nový směr, a v zásadě je to právě tato kategorie, která stojí za raketovým vzestupem popularity ginu v posledních letech. Prakticky opouští pravidla specifická pro London Dry a po destilaci je možné doslazovat, dochucovat, případně míchat s jinými různými destiláty. V této kategorii se meze nekladou. Je těžké ji definovat, prakticky sem patří všechno, co nezapadne do ostatních kategorií. Giny tohoto stylu se vyznačují bohatou chutí, často na úkor jalovce, který je v některých ginech potlačen a do popředí jsou vytaženy například ovocné nebo specifické ingredience.
Navy Strength
Gin pro pravé námořníky. Jde o typ ginu, který se vyznačuje vysokým procentem alkoholu, konkrétně 57 %. Při této hodnotě totiž gin neznehodnotí střelný prach v případě, když do něho gin nateče v podpalubí. Říká se, že gin nesměl být naložen na palubu lodi pokud propadl v testu zápalnosti po smíchání se střelným prachem. Navy strength ovšem není mezi výrobci příliš rozšířený, a tak je jeho nabídka mnohem limitovanější než u předchozích kategorií. Tyto giny se vyznačují intenzivní chutí a silným aroma, a rozhodně stojí za vyzkoušení.
Old Tom
Téměř zapomenutá kategorie ginu, která ale aktuálně opět získává svoji popularitu, a destilatéři ji začínají vracet zpět na trh. Tento gin se vyznačuje nasládlou chutí, kterou získává po doslazování cukrem. Tím se původně maskovala nevalná chuť nekvalitní pálenky v 18. a 19. století. Po vynálezu průtahové destilace a vzniku London Dry ginů nebyl k doslazování důvod a proto se na styl téměř zapomnělo. V dnešní době je ovšem vhodný pro barmany do drinků nebo pro ty, pro které je klasický London Dry příliš suchý.
Barrel Aged nebo Barrel Rested
Gin libovolného typu odležený v sudu. Kategorie je poměrně nová, používají se jakékoliv alkoholem nasáklé sudy po whisky, bourbonu, nebo například portském vínu. Výjimkou nejsou ani nakuřované nebo úplně čerstvé sudy. Rested nebo Gently Rested se uvádí u ginů, které v sudu poleží pár dní nebo týdnů. Vyznačují se velmi lehkým aroma. Barrel aged se uvádí u těch, které v sudu leží měsíce nebo roky. Ty lze poznat podle výrazného zabarvení a silné chuti po sudu.
Genever
Genever je původní typ holandského ginu, jak byl původně zamýšlen Dr. Sylviusem. Výrobou se podobá whisky a zraje v dubových sudech. Chuťově a barvou se podobá spíše květnatějším whisky. Samotná kategorie Genever ginu má spoustu podkategorí, které se liší typem destilace. Tento typ se většinou pije samotný nebo pouze s ledem, do koktejlů se totiž moc nehodí.
